Omyly

28. listopadu 2009 v 14:39 | mystann |  Texty » Povídky
Povídka. Nic míň, nic víc. Doufám, že si alespoň někdo najde 5 minutek na přečtení ^^

Hope you like it! ^^
_________________________________________________

Melanie se zhluboka nadechla. Přemýšlela o tom, jestli to mělo vůbec smysl. Jestli mělo smysl její přátelství s Alisou. Znaly se už pomalu deset let a vždycky o sobě nadšeně povídaly, že jsou nejlepšími kamarádkami. Jenže dnes už je oběma šestnáct let a Melanie si teprve teď začíná uvědomovat, že jsou obě jiné. Že je každá z jiného těsta. Zatímco Melanie je veselá charismatická dívka, Alisa je velmi nesmělá a jen nerada je ve společnosti jiných lidí. Alisa je narozdíl od Melanie uzavřená a tejemná. Jsou jako noc a den...
Nejsmutnější věc na tom je, že to všechno dochází Melanii teprve dnes. Dnes. Dnes! Dnes, kdy se Alisa i s rodinou stěhuje daleko z tohoto města. A Melanie jde naposled svoji kamarádku navštívit.
"Mel, ty už jdeš?" ptá se Melaniina maminka. "Ano. Přijdu brzy. Ahoj!". Melanie za sebou zabouchla dveře a rozběhla se dolů po schodech. Zdálo se, jako by byla rozrušená a zmatená. Nevěděla, co Alise řekne.
Na radnici odbila druhá hodina. Vedle malebného rodinného domku stál stěhovací vůz, rodinné auto a několik mužů, kteří z bytu vynášeli nábytek. Alisini rodiče byli veselí a povídali si s jedním stěhovákem. Malanie prošla kolem nich a slušně je pozdravila. Usmáli se na ni a pozdravili ji také. Panovala překvapivě dobrá nálada. Melanie se tomu podivila.
Alisa seděla na plastové židli na zahradě a pozorovala mraky. Melanie šla pomalu až k ní. "Ahoj, Aliso.."- začala pomalu Melanie. "Čau, Mel.", odpověděla Alisa a otočila se na Melanii."Přišla jsem se.....rozloučit, Aliso...". Řekla Melanie s obličejem obráceným k zemi. "Budeš mi chybět, vím, byly jsme nejlepší kamarádky." dodala. "Alisa nic neříkala, jen kývla. Melanie už opravdu nevěděla, co říct. Nastalo trapné ticho.
"Mel, musím ti něco říct -", začala po chvíli Alisa. "- musím se ti omluvit. Za to, že jsem to naše kamarádství brala tak vážně...". Melanie se lekla a zadívala se Alise do očí. "J-j-jak to myslíš?", vykoktala ze sebe zmateně Melanie. "No víš, zdálo se mi, že sis opravdu myslela, že jsme nejlepší kamarádky. Je to omyl, Melanie. Všechno mezi náma dvěma jsou jen omyly!!".
Melanie stála nehybně jako socha. Chtělo se jí brečet. Chtělo se jí křičet. Alisa pokračovala: "Jsme obě tak jiné. Proč jsme si jen myslely, že jsme nejlepšími kamarádkami?".
"Protože prostě JSME nejlepší kamarádky. Nic není omyl, Aliso. Jsme sice jiné, ale to je úplně jedno, ne? Nemám ti za zlé, že jsi se mnou nechtěla chodit na párty, ani že jsi nikdy se mnou nechodila na nákupy. Dokonce ti ani nemám za zlé, když jsi mi řekla, že jsme vlastně nikdy nejlepšími kamarádkami nebyly... protože to není pravda.". Melanie byla hrdá na to, co řekla. Alise se vrhly slzy do očí. Rychle se zvedla ze židle a svojí nejlepší kamarádku objala. Teď už bylo jisté, že nic nebyl omyl. Nic.
"Sbohem. Moje nejlepší kamarádko."...řekla smutná Alisa. "Sbohem. A zavolej mi. A budeme si psát!". "Budeme! Budeme! Každý den!". Znělo to jako scénka z nějakého filmu. Holky si naposledy zamávaly a auto s Alisou a jejími rodiči se rozjelo směrem do nového města.
Melanie s Alisou si sice nepsali každý den, to ani není v silách člověka, ale často si volaly a nikdy na sebe nezapomněly. A proč by také měly. Teď, když už ví, že nebyly žádné omyly a že jsou opravdu nejlepší kamarádky. Myslí si snad někdo něco jiného?
_________________________________________________
_________________________________________________

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Q | Web | 28. listopadu 2009 v 15:24 | Reagovat

*Utírá si slzičku* och, to je nádherné!  :D

2 klub | 28. listopadu 2009 v 21:24 | Reagovat

Jeej, nejenže to bylo včera, ale příspěvek se musí vkládat do sběrny (odkaz hned za uzávěrkou), jak praví pravidla a článek se nesmí publikovat na vlastním blogu, dokud nevyjde v Obšťastníku. Tím sis to tedy pěkně zavařila, zdá se, že to budeš muset napsat ještě jednou...je mi líto... :-?  :-(

3 Q | Web | 28. listopadu 2009 v 21:27 | Reagovat

[2]: To je kruté, krute!

4 mystann | Web | 28. listopadu 2009 v 21:28 | Reagovat

[3]: Je to kruté :D Ale no cž - už s tím nic nenadělám... ;-)

5 mystann | Web | 28. listopadu 2009 v 21:29 | Reagovat

[2]: Původně jsem to chtěla vložit přímo do komentu, ale nějak mi to "nepobral" (neustále mi tam skákala hláška, že se pravděpodobně jedná o spam)

6 klub | 28. listopadu 2009 v 21:46 | Reagovat

[5]: To je nemilé, ale s tím nic nenadělám. Tvůj text navíc  o hodně přesahuje normu 350 slov, takže i tak bychom to museli redakčně upravovat...proto jak vidíš je nutné stvořit ještě jednu neveřejnou verzi...kdyby to zlobilo, zkus to třeba vložit po částech, je možné, že tak dlouhý text to nechce brát...tak napodruhé to snad vyjde. nejsi jedinná kdo to nezvládl včas, takže ještě nějaký dník na to bude, teď budu nějaký čas offline, ale očekávám, že až přijdu, všchno už bude ve sběrně... 8-)

7 mystann | Web | 28. listopadu 2009 v 21:54 | Reagovat

[6]: Myslím, že to ten spam hlásilo proto, že jsem text rychle zkopírovala z wordu a snažila se vložit...Že jsem text nepsala přímo do komentáře. To, že jsem přesáhla (skoro dvojnásobně, ojojoj ^^) mi dochází, napíšu něco nového. Už mám námět, zítra to vložím, tedypokud to půjde :-). Pokud ne....ale já to ještě nějak vymyslím  :-D  :D

8 TlusŤjoch | Web | 28. listopadu 2009 v 22:58 | Reagovat

Máš teď krásné téma: jak jsem omylem napsala článek o omylech.

9 mystann | Web | 29. listopadu 2009 v 9:03 | Reagovat

[8]: Vždyť také jo :-)  ;-)  ;-)

10 Werika | Web | 30. listopadu 2009 v 8:30 | Reagovat

[9]: :D

Jinak ta povídka je pěkná... I když já nemám moc ráda happyendy ^^ První, čeho jsem si všimla, bylo jméno Alisa! Moje postava z Elestei :D

11 Katk@ | Web | 30. listopadu 2009 v 14:33 | Reagovat

To je zrovna můj případ. S Monikou jsme se kamarádily už asi od školky, vůbec si nepamatuju, od kdy se známe. Byly jsme nejlepší kamarádky, ale než jsem se měla odstěhovat, začalo mi docházet, že jsme obě úplně jiné. Ona začala kouřit, což mi dost vadilo. Nikdy mi nenabídla, znala mě, věděla, že nesnáším drogy. Byly jsme si čím dál tím víc vzdálené. Když jsem se dostěhovala, už jsme se moc nekarádily. Ani jsme si pak nevolaly. Nevím proč. Já nerada mluvím po telefonu a jsem nesmělá, takže jsem čekala, až zavolá ona a ona čekala, až zavolám já. Někdi ji a ostatní kamarádky jedu navštívit, ale jsme nervózní a nevíme, jak se k sobě máme chovat a o čem spolu mluvit. Proč ti to vlastně vykládám?? Jinak povídka je dobrá.

12 mystann | Web | 30. listopadu 2009 v 14:35 | Reagovat

[10]: No vidíš! :D V téhle povídce se ta druhá dívka nejmenovala původně Alisa, ale Anett. Jenže nastal v jedné větě problém se skloňováním, tak jsem to děvče přejmenovala :D :D

13 Barbora Chytilová | Web | 1. prosince 2009 v 14:00 | Reagovat

Pěkné ! .... Můžu se zeptat jak jste všichni dali vedle přezdívky ten obrázek ???

14 Werika | Web | 1. prosince 2009 v 14:29 | Reagovat

[13]: Jdeš do nastavení svého blogu → Profil → Avatar. A tam si něco nastavíš.

15 Werika | Web | 1. prosince 2009 v 14:29 | Reagovat

[14]: Aha, jak vidím, napsala jsem to později, než jsi to zjistila :))

16 andul | Web | 1. prosince 2009 v 15:33 | Reagovat

[3]: Jo, je :)

17 Katk@ | Web | 3. prosince 2009 v 8:11 | Reagovat

Já vím, že copyblog je tvoje slovo, ale je dobré, tak se nediv, že se ujalo. :-)

18 Barča | Web | 3. prosince 2009 v 13:08 | Reagovat

[14]: stejně děkuji

19 Barca-ch | Web | 3. prosince 2009 v 13:11 | Reagovat

zase

20 mystann | Web | 6. prosince 2009 v 18:57 | Reagovat

[17]: Buhahahaha :-D  :D  :D  :D Asi si na něj dám patent  8-)

21 Helinwa | Web | 10. prosince 2009 v 19:25 | Reagovat

Hezký =) Akorát si dávej pozor (nebo to ted možná bylo porpvý) na uvozovky, tam kde nemají být:
"Budeš mi chybět, vím, byly jsme nejlepší kamarádky." dodala. "Alisa nic neříkala, jen kývla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama